close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Pohrdání nebo smutek

26. července 2007 v 13:47 |  Příběhy
Sedím v tiché místnosti a přemýšlím nad věcí,která mě tíží a trápí už několik týdnů..V hlavě se mi promítají všechny vzpomínky..S Vencou jsem se seznámila v září,když přestoupil do naší třídy a hned 14. září jsem se do něj zamilovala..Zdál se mi být jiný než ostatní kluci,byl strašně hodný,milý,vtipný a ohleduplný..Měli jsme se rádi 4 dlouhý měsíce..Nechodili jsme spolu,tak nějak mi vždycky dokázal,že mě miluje a já jeho milovala celým srdcem..Nikdy bych ho nedokázala zradit..Jenže pak se najednou něco zvrtlo..Ani newím jak,protože mám totální zatmění..Nevšímal si mě,nemluvil semnou..prostě se choval jako tělo bez duše..Nevěděla jsem,jak si to vysvětlit..co dělat,jen sem se utápěla v neskutečné bolesti,která mě pořád soužila..Rodiče už jsem nevídala,pořád pracovali a byli taky nějací přešlí,tak sem si zvykla na samotu a trávila dny sama..Bez něj..Každý den ve škole,jsem ho pozorovala..On nebyl jako dřív,to nebyl ten kluk,už z něj nesršela radost a nadšení..Teď byl zaražený a smutný..Když jsem za ním jednou přišla a chtěla mu říct,že ho miluju z pusy mi nevyběhlo slovo ale pouhý bílý obláček..A pak mi něco blesklo hlavou..To zatmění no ano..
Úprkem sem se šla kouknout do zrdcadla..V odraze jsem sice byla já,ale v bílém oblečení a s křídly..Vždyť já jsem anděl..jsem mrtvá,proto si mě nevšímal,proto ten smutnej výraz..On mě miluje,ale já jsem anděl strážný..jeho strážce..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama